Tato práce se zabývá konceptem „opičí ekonomiky“, tedy ekonomickými a sociálními strategiemi primátů a jejich paralelami s lidskými ideologiemi. Vychází z evoluční biologie a ekonomické teorie a analyzuje chování různých druhů primátů, jako jsou bonobové, makakové či gorily, v kontextu přerozdělování zdrojů, kooperace a dominance. Práce se zaměřuje na mechanismy správy společných zdrojů, reciproční altruismus a institucionální dynamiku v primátích společenstvích, přičemž nachází analogie s lidskými socioekonomickými systémy. Výsledky ukazují, že mnoho ekonomických vzorců chování je hluboce zakořeněno v evoluci a že porozumění primátím strategiím může potenciálně přinést nové pohledy na udržitelnou správu lidské společnosti.
Klíčová slova: opičí ekonomika, primáti, evoluční biologie, socioekonomické systémy, kooperace, dominance, reciprocita, správa zdrojů, ideologie
This thesis explores the concept of "primate economy," focusing on the economic and social strategies of primates and their parallels with human ideologies. Drawing on evolutionary biology and economic theory, it analyzes the behaviors of various primate species, such as bonobos, macaques, and gorillas, in the context of resource distribution, cooperation, and dominance. The study examines mechanisms of common resource management, reciprocal altruism, and institutional dynamics in primate societies, highlighting analogies with human socioeconomic systems. The findings suggest that many economic behavioral patterns are deeply rooted in evolution and that understanding primate strategies can potentially provide new insights into sustainable governance in human societies.
Keywords: primate economy, primates, evolutionary biology, socioeconomic systems, cooperation, dominance, reciprocity, resource management, ideologies
Studium ekonomického chování primátů, které můžeme souhrnně označit jako "opičí ekonomiku", nabízí fascinující pohled na evoluční kořeny lidských ekonomických systémů a politických ideologií. Tento výzkumný směr vychází z pozorování, že mnohé druhy primátů vykazují chování, které odpovídá základním principům ekonomiky – rozpoznávání hodnoty, vyjednávání, směnu a maximalizaci zisku (Kappeler et al., 2010). Tyto behaviorální vzorce nejsou náhodné, ale představují adaptivní strategie, které se vyvinuly jako odpověď na specifické ekologické a sociální podmínky. Primáti jako makakové, kteří byli pozorováni například v chrámu Uluwatu na Bali, projevují sofistikované chování zahrnující krádež cenných předmětů, požadování "výkupného" a dokonce strategické vyjednávání, kdy předmět nejprve vracejí, aby si ho v poslední chvíli opět přivlastnili. Toto chování vykazuje překvapivé paralely s principy obchodu a vyjednávací taktikou lidí. Laboratorní experimenty s kapucíny dále prokázaly, že někteří primáti dokáží pracovat s konceptem směny a reagují na změny "cen" potravin způsobem, který připomíná základní ekonomické principy (Strier, 2017).
Význam studia opičí ekonomiky přesahuje hranice etologie a zasahuje do domény ekonomické teorie, evoluční biologie a sociálních věd. Poskytuje unikátní vhled do evolučních kořenů lidského ekonomického chování a naznačuje, že mnohé z našich "kulturních vynálezů" mohou mít biologický základ, který sdílíme s našimi nejbližšími příbuznými v živočišné říši (de Waal, 2007).
Opičí ekonomika představuje výjimečně mezioborovou oblast výzkumu, která integruje poznatky z:
Evoluční biologie – zkoumá adaptivní hodnotu různých ekonomických strategií v kontextu přirozeného výběru (Trivers, 1971) Behaviorální ekologie – analyzuje, jak ekologické faktory ovlivňují ekonomické chování primátů (Kappeler et al., 2010) Ekonomie – aplikuje koncepty jako hodnota, směna a maximalizace užitku na chování primátů (Binmore, 2014) Teorie her – poskytuje matematické modely pro analýzu strategického rozhodování primátů v sociálních interakcích (Axelrod, 1984) Sociologie a politologie – umožňuje mapovat ekonomické systémy primátů do konceptuálních rámců používaných pro klasifikaci lidských politických ideologií
Tento mezioborový přístup umožňuje komplexnější pochopení nejen primátího chování, ale i základů lidské společnosti. Jak uvádí Furuichi ve svých studiích o šimpanzích bonobo, flexibilita sociálních struktur a specifické mechanismy sdílení a reciprocity odhalují, že ekonomické principy jsou hluboce zakořeněné v biologii, avšak jejich konkrétní projevy jsou formovány specifickými adaptacemi na sociální a ekologické podmínky (Strier, 2017).
Tato práce si klade za cíl prozkoumat ekonomické chování různých druhů primátů a zmapovat je do konceptuálního rámce, který umožní systematické srovnání s lidskými ekonomickými a politickými systémy. Konkrétně se zaměřuje na následující výzkumné otázky: