Co je „opičí ekonomika“

„Opičí ekonomika“ je obrazné pojmenování pro srovnání ekonomických a sociálních strategií primátů (bonobo, makak, gorila atd.) s lidským chováním. Je to způsob, jak se podívat na základní lidské motivace — potřebu jistoty, touhu po sdílení, sklony ke konkurenci nebo potřebu autonomie — očima evoluce. Tím, že chování lidí zjednodušíme do dobře zapamatovatelných archetypů (každý archetyp=„opice“), dostaneme rychlou a intuitivní mapu emocí a rozhodovacích spouštěčů zákazníků.

Stručně: jde o to identifikovat, jaké evoluční strategie (kooperace, dominance, vyhýbání se riziku, individualismus…) ovlivňují chování zákazníků, nazvat je snadno zapamatovatelnou „opicí“ a tu metaforu použít v marketingu.

Proč to v marketingu funguje (a proč to dává smysl)

Lidé nejsou hlavně racionální kalkulátoři; rozhodují se emočně. Když místo suchých demografických štítků používáme archetypy inspirované primáty, získáme několik praktických výhod:

• Rychlá shoda v týmu. Když řeknu „makak“, všichni v týmu si představí stejný archetyp — méně debat, rychlejší rozhodování.
• Emocionální přesnost. Metafora odhalí podvědomé spouštěče (jistota, strach z neznámého, touha po kontrole), se kterými se lépe pracuje v komunikaci než s čistě racionálními argumenty.
• Stabilnost modelu. Archetypy založené na evolučních strategiích jsou relativně trvanlivé — fungují napříč kulturami a časem lépe než módní segmentace.
• Lepší kreativní briefy. Copywriter, designer i mediální plánovač mají jasnou nápovědu: tón, vizuál, kanály a „co říkat“ a „čemu se vyhnout“.
• Snadnější validace. Zkusím A/B test „makak message vs. racionální message“ a rychle vidím, co funguje.

Důležité varování: opice je nástroj, ne realita. Vždy ji kombinujte s daty (výzkum, transakční data, rozhovory). Bez dat se metafora může stát karikaturou.

Jak jsem postupoval (co jsem poslal do GPT a proč)

Poslal jsem GPT krátké charakteristiky cílovek (demografie + chování + motivace). Na základě toho jsem se ptal „Co je tohle za opice?“ a „Jak s ní marketingově komunikovat?“. V rámci teorie jsem vyzdvihl, že za touto mapou stojí koncepty evoluční biologie a ESS (evolutionarily stable strategies — evolučně stabilní strategie) a myšlenka, že člověk je biosociální tvor: chová se podle biologických predispozic v sociálním kontextu.

Cílem bylo přetvořit popisy do praktických archetypů (např. Makak, Dželada), popsat tón, klíčová sdělení, vizuál a ukázat konkrétní marketingové výstupy (headline, e-mail, spot pro pobočku…).

ESS a biosociální člověk

Evolučně stabilní strategie (ESS) jsou chování, která přežívají, protože fungují (kooperace, dominanční strategie, opatrnost). Lidské rozhodování je mix biologických tendencí a kulturní vrstvy — proto fungují archetypy jako univerzální vodítko pro komunikaci: mluví k instinktům, které jsou do značné míry konstantní.

Příklad základních archetypů (zbytek na konci)

Níže jsou archetypy, které používám často v bankovním/finančním a stavebně-službovém marketingu. U každého je krátké vysvětlení, tón a klíčové taktiky.

1) Makak — konzervativní loajalista

Makak hledá stabilitu, jistotu a tradici. Reaguje na institucionální důvěru, reference a klidný, autoritativní tón. Vizuál s tlumenými barvami, symboly domova a rodiny. Komunikace: fakta + historie + záruky. Kanály: pobočky, direct mail, lokální tisk, e-mail.